Fyzika – obsah > Mechanika – teorie srozumitelně > Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb
Rovnoměrně zrychlený = zrychlení je stále stejné = velikost rychlosti se každou sekundu zvýší (případně sníží) o stejný díl
v = a ∙ t
v … okamžitá rychlost
a … zrychlení, se kterým se dané těleso pohybuje
t … určitá doba (prostě doba jízdy, běhu, …)
Výše uvedený vztah nám říká, že rychlost se každou sekundou mění o stejný díl.
Jak je ten díl velký, nám prozrazuje veličina zvaná zrychlení → a (vizte dále).
Pokud se těleso už nějakou rychlostí pohybovalo („nezrychlovalo z nuly”) platí:
v = v0 + a ∙ t
v0 … počáteční rychlost
Pokud „zrychluje z 0”, v0 = 0 a dostáváme v = a ∙ t.
Vztah v = v0 + a ∙ t je tedy obecnější.
O zrychlení mluvíme vždy, když se mění vektor rychlosti. To znamená vždy, pokud se mění velikost rychlosti, směr rychlosti nebo obojí. U rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu se mění velikost rychlosti, směr ne – proto je ten pohyb přímočarý.
Zrychlení je vektor.
Velikost průměrného zrychlení u rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu za celkovou
(námi sledovanou) vypočítáme:
O kolik se změní rychlost za určitou dobu.
Ten trojúhelníček je velké řecké písmenko delta. Říká nám, že se jedná o změnu rychlosti (prostě, že se rychlost změnila z nějaké hodnoty na jinou). Δt pak říká, že se čas změnil z nějaké hodnoty na jinou. Za deltu nedosazujeme žádná čísla, ani není jaká. Ta nám jen říká, že došlo k nějaké změně v hodnotě rychlosti či času.
Na příkladě to snad dokážu vysvětlit lépe…
♦ Auto zrychlí z rychlosti 10 m ∙ s−1 na rychlost 30 m ∙ s−1 za 4 sekundy. Rychlost se tedy změnila o 20 m ∙ s−1 za 4 sekundy.
Zrychlení tedy říká, že se velikost rychlosti každou sekundu změní (vzroste) o 5 m ∙ s−1.
U rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu je zrychlení konstantní.
(Stejně tak, jako rychlost u rovnoměrného přímočarého pohybu.)
Pokud si řekneme, že dráha se vlastně vypočítá jako průměrná rychlost krát doba, máme vyhráno. Teda zatím jen napůl, ale jsme na dobré cestě.
s = vp ∙ t
Mírný problémem je to, že rychlost není stálá, ale rovnoměrně se mění. Průměrnou rychlost tedy budeme muset nejdříve vypočítat.
Vyjdeme z předchozího příkladu. Jelikož se rychlost zvyšuje z 0 m ∙ s−1 na 20 m ∙ s−1 rovnoměrně, průměrná rychlost se vypočítá jako aritmetický průměr těchto dvou rychlostí.
Pro dráhu tedy platí (dosadíme za vp):
Za v dosadíme ze vztahu v = v0 + a ∙ t
A upravíme:
Pokud je počáteční rychlost nulová (třeba auto se rozjíždí z klidu), první člen vypadne a my dostaneme:
rychlost | dráha |
---|---|
![]() | ![]() |
S nulovou počáteční rychlostí![]() | S nulovou počáteční rychlostí![]() |
Pokud auto brzdí, taky zrychluje (lidově říkáme, že zpomaluje). Pohybuje se vlastně se záporným zrychlením (vektor zrychlení má opačný směr, než vektor rychlosti).
Velikost zrychlení nám v tomto případě udává, o jak velký díl svou rychlost každou sekundu zmenší.
♦ Auto sníží svoji rychlost z 30 m ∙ s−1 na 10 m ∙ s−1 za 4 sekundy. Rychlost se tedy změnila o 20 m ∙ s−1 za 4 sekundy.
Zrychlení tedy říká, že se velikost rychlosti každou sekundu změnila (snížila se) o 5 m ∙ s−1.
Tabulka pak vypadá následovně:
rychlost | dráha |
---|---|
![]() |
![]() |
S nulovou počáteční rychlostí Počáteční rychlost nemůže být nulová. Aby totiž těleso mohlo svoji rychlost snižovat, musí se nejdříve nějakou nenulovou rychlostí pohybovat. |
S nulovou počáteční rychlostí Počáteční rychlost nemůže být nulová. Aby totiž těleso mohlo svoji rychlost snižovat, musí se nejdříve nějakou nenulovou rychlostí pohybovat. |
Graf závislosti rychlosti na čase rovnoměrně zrychleného pohybu s kladným zrychlením
Křivka popsaná jako v = v0 + at nám říká, že se těleso v počátku našeho měření již pohybovalo nějakou nenulovou (počáteční) rychlostí v0. V grafu má hodnotu 2 m ∙ s−1.
Velikost průměrného (i okamžitého) zrychlení první křivky (s nulovou počáteční rychlostí v00) je:
Rychlost každou sekundou narostla o 0,75 m ∙ s−1
Druhá křivka:
Rychlost každou sekundou narostla o 1,25 m ∙ s−1
Zrychlení u druhé křivky je tedy větší, což je vidět na první pohled, protože křivka je strmější.
Graf pro dráhu objasníme na příkladu.
♦ Auto zrychlí rovnoměrně zrychleným pohybem z 0 km ∙ h−1 na 72 km ∙ h−1 za 10 sekund.
Auto se rozjíždí z klidu, pro dráhu tedy platí:
Nejprve si průběh dráhy v čase napíšeme do tabulky a poté vyneseme do grafu.
Do tabulky k jednotlivým časům budeme doplňovat příslušnou dráhu, podle předchozího vztahu. Neznáme však velikost zrychlení. Jelikož ale známe, velikost celkové změny rychlosti za dobu 10 sekund, velikost zrychlení snadno vypočítáme (dosazovat budeme v základních jednotkách).
t [s] | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
s [m] | 0 | 1 | 4 | 9 | 16 | 25 | 36 | 49 | 64 | 81 | 100 |
Tabulku teď převedeme na graf:
Graf závislosti dráhy na čase rovnoměrně zrychleného pohybu s kladným zrychlením
A jak budou vypadat grafy pro rychlost a dráhu rovnoměrně zrychleného pohybu se záporným zrychlením (rovnoměrně „zpomaleného” pohybu)?
Učebnici fyziky s tématem rovnoměrného zrychleného pohybu pro základní školy najdete v eshopu UcebniceMapy.cz
A najdete ta i učebnice mechaniky pro gymnázia. Obě jsou z nakladatelství Prometheus
Stáhnout jako PDF [197 kB]
∇ nabla 2010–2023. Fyzika optimalizovaná pro lidi.