Úvod > Čeština – články > Moje/svoje, můj/svůj
Obecné pravidlo je, že zvratná zájmena svoje/svůj používáme, když přivlastňujeme podmětu.
Svoje (své) hodinky jsem si odložil na stůl.
Hodinky jsou moje (já jsem ve větě podmět), použijeme tedy zvratné zájmeno svoje.
Přestěhoval sis už svoje věci?
Věci opět patří podmětu, užijeme tedy zvratné zájmeno svoje.
Tereza nám ukázala svůj výtvor.
Výtvor je Terezy (ona je ve větě podmětem), proto použijeme zájmeno svůj.
Věta
Tereza nám ukázala její výtvor.
říká, že Tereza nám ukázala výtvor jiné dívky. Tereza je v této větě také podmětem,
ale v tomto případě výtvor přivlastňujeme někomu jinému.
Věřím v úspěch svých plánů.
Ukážeš mi prosím svůj byt?
Bez mé přítomnosti se tentokrát neobejdou.
Jedná se sice o moji přítomnost, podmětem však nejsem já, ale oni.
Nepřivlastňujeme tedy podmětu. Tudíž volíme zájmeno mé.
Našim kočkám jsem koupil maso.
Pokud jsem použil slovo našim, říkám tím, že kočky nejsou pouze moje, ale patří ještě někomu jinému.
Kvůli marketingu se v reklamních textech používá chybně spíše zájmeno Vaše, i když se přivlastňuje podmětu.
Je to kvůli výraznějšímu vyvolání pocitu, že nám něco patří.
Neváhejte se pochlubit Vašimi novými botami.
Chyby v užívání zájmen moje/svoje jsou způsobeny především dabingem zahraničních filmů a seriálů,
kdy je původní text otrocky přeložen — my → moje, your → tvoje.