Kapitoly > Princip svalové kontrakce
Vytisknout stránku »Základní stavební jednotkou svalu je svalové vlákno.
Je to splynutí svalových buněk v tzv. syncitium (soubuní) – útvar s mnoha jádry.
V cytoplazmě svalového vlákna jsou kromě organel útvary zvané myofibrily,
což jsou základní kontraktilní jednotky svalu.
Myofibrila je podlouhlý útvar, podélně uložen ve svalovém vlákně.
Skládá se z bílkovin aktin a myozin,
které jsou upevněny v takzvaných Z liniích.
Úsek myofibrily ohraničený Z liniemi se nazývá sarkomera.
Při kontrakci dochází k zasouvání aktinových vláken mezi vlákna myozinová.
Pro pohyb aktinových a myozinových vláken jsou nutné Ca2+ ionty, které se uvolní
z endoplazmatického retikula syncitia na základě vzruchu, který depolarizuje vnitřek svalového vlákna
a tím dojde k uvolnění Ca2+ iontů.
Depolarizace je změna napětí na membráně způsobena snížením rozdílu potenciálů
uvnitř a vně membrány, čímž se mění propustnost pro ionty.
Je to elektrický děj, který spustí rozklad ATP. Dojde k uvolnění energie,
a k zasunutí aktinových a myozinových vláken do sebe — kontrakci.
Energie je třeba ke stahu i uvolnění svalu.