Kapitoly > Nemoci srdce
Vytisknout stránku »je pojmenování sníženého krevního zásobení srdce.
Projevem pak je angina pectoris a infarkt myokardu.
je onemocnění, při kterém je srdeční svalovina málo zásobována kyslíkem.
Při vyšší zátěži pak dochází k bolesti hrudníku a dušnosti.
V pokročilejší fázi nemoci má člověk bolesti i v klidu.
Infarkt — jedná se o odumření tkáně kvůli nedostatku přísunu kyslíku.
Infarktu mozku se říká mrtvice.
Český název pro infarkt je záhať.
Infarkt myokardu je odumírání srdeční svaloviny způsobené přerušením dodávky krve.
K přerušení dodávky krve k srdci dojde při ucpání věnčité (koronární) tepny.
K ucpání koronární tepny dochází často v důsledku aterosklerózy.
Ateroskleróza je ukládání tukových látek (třeba cholesterol) do stěny cév.
Snižuje se tak průměr cév a tím i průtok krve. Na stěnách cév vznikají nánosy,
kterým se říká aterosklerotické pláty.
Pokud plát praskne, nateče do něj krev (krvácení do plátu), on se „nafoukne“
a tím ucpe cévu – dochází k infarktu.
Při ateroskleróze mozkových tepen může dojít k mrtvici (ictus).
Při nedomykavosti chlopní dochází k nedostatečnému čerpání krve srdcem.
jsou nepravidelnosti v srdečním rytmu. Nejčastější arytmií je fibrilace síní.
Nedochází ke stahování síní, ale pouze k jakémusi chvění.
Člověk s touto vadou žije zcela běžně, ani o ní nemusí vědět.
Fibrilace síní však zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin.
Mezi fyziologické arytmie patří změny srdečního rytmu při nádechu a výdechu.