Kapitoly > Dýchací soustava člověka
Vytisknout stránku »je soubor orgánů, které přivádějí kyslík z vnějšího prostředí do plic,
kde přes síť kapilár difunduje do krve.
Kapiláry se sbíhají v plicní žíly, které odvádějí okyslienou krev do srdce.
Ze srdce je okysličená krev rozváděna ke tkáním (buňkám).
V mitochondriích buněk pak probíhá buněčné dýchaní.
Vlastní dýchaní tedy probíhá až v buňkách. Dýchací soustava je tedy „pouze“ systém,
který přivádí do těla kyslík.
Dýchací soustava se skládá z následujících částí.
Přepážkou rozdělena na levou a pravou část (levá a pravá nosní dírka).
Sliznici nosní dutiny rozdělujeme na tzv. dýchací okrsek a čichový okrsek.
Dýchací okrsek je sliznice bez smyslových buněk, najdeme zde řasinkový epitel.
Buňky epitelu vylučují hlen, do kterého se zachycují nečistoty a řasinky buněk jej
posunují do nosohltanu, odkud hlen spolkneme.
Řasinkový epitel je i v následujících dýchacích cestách.
Čichový okrsek obsahuje čichové buňky.
Místo, kde se kříží dýchací a trávicí trubice – společná část těchto dvou soustav.
Dělíme ho na tři části:
horní část hltanu, nacházejí se zde nosní mandle, ústí sem Eustachova trubice
Eustachova trubice spojuje nosohltan se středouším.
Slouží k vyrovnávání tlaků ve středním uchu.
Aby tlak na bubínek z vnitřku byl podobný jako tlak na bubínek z vnějšku.
Z nosohltanu se přes Eustachovu trubici může do středního ucha dostat infekce
a vyvolat zánět středního ucha (otitis media).
Společné část dýchací a trávicí soustavy.
Spodní část hltanu
Trubice spojující hltan a průdušnici (viz dále). Je zavešen na jazylce. Ve stěně hrtanu najdeme
několik chrupavek, které ho vyztužují či zamezují vstupu potravy do dýchací trubice.
Jsou to:
hrtanová příklopka (epiglottis) – brání vstupu potravy do dýchacích cest,
uzavírá se reflexně při polykání
štítná chrupavka (cartilago thyroidea) – největší z chrupavek, má i ochrannou funkci, vpředu vystupuje
v útvar zvaný ohryzek (Adamovo jablko), který je nápadný hlavně u mužů
prstencová chrupavka (cartilago cricoidea) – zpevňuje ohryzek,
skloubena se štítnou chrupavkou a hlasivkovými chrupavkami
hlasivkové chrupavky (cartilagines arytaenoideae) – umístěny vzadu na hrtanu
Hlasivky jsou vazy a svaly napnuté mezi štítnou chrupavkou a hlasivkovými chrupavkami.
Tvoří jakousi štěrbinu, přes kterou když prochází vzduch, dochází k jejich rozkmitání a vzniku zvuku.
Na hrtan navazující, chrupavkami vyztužená trubice, která se větví na dvě průdušky (bronchy).
Průdušky vstupují do plic, kde se větví v tzv. bronchiální strom.
Průdušky bronchiálního stromu o velmi malém průměru nazýváme průdušinky (bronchioly).
Vedou vzduch do/z plicních sklípků.
Párový orgán.
Levá plíce je rozdělena na dva laloky. Prává plíce je rozdělena na tři laloky a je větší.
Základní funkční jednotkou plic jsou plicní sklípky (alveoli), tvořené buňkami zvanými pneumocyty.
Jeden z typů pneumocytů (jsou dva typy) vylučuje látku zvanou surfaktant,
která snižuje povrchové napětí. Tím brání slepení stěn plicních sklípků.
Surfaktant je známější pod názvem saponát.
(Surfaktant vylučují i specializované buňky drobných průdušek, aby nedošlo ke slepení jejich stěn.)
Plicní sklípky tvoří hroznovité struktury zvané plicní váčky.
Stěny plicních sklípků jsou obaleny kapilární sítí.
Přes stěnu plicních sklípků a stěnu kapilár probíhá výměna dýchacích plynů.
Povrch plic je kryt vazivovou blánou zvanou poplicnice (pleura visceralis), která s plícemi srůstá.
Hrudní dutina je kryta blánou zvanou pohrudnice (pleura parietalis).
Mezi poplicnicí a pohrudnicí je tenká mezera vyplněná kapalinou.
V této mezeře je mírný podtlak (nižší tlak, než tlak atmosférický).
Díky tomu se obě blány „přitahují“ k sobě a plíce jsou tak rozepnuty.
Plíce sami o sobě totiž mají tendenci smršťovat se.
Zajímá vás biologie? Můžete si koupit tento nejrozsáhlejší přehled biologie na trhu:Nový přehled biologie. Víc než 800 stran zajímavých informací.