Škola obráceně 9. 12. 2012 Ne 16.36
Níže uvedený text je momentálním, nepříliš dokonale
promyšleným, nápadem.
Možná je i úplně pomýlený. Kdo ví…
Dnešní školský systém je nastaven tak, že se děti učí nejdříve od všeho trochu a teprve poté dochází ke specializaci. Pokud jdou na gymnázium, prodlužuje se „to obecné“ ještě o nějakou dobu a specializace přichází až s výběrem vysoké školy.
Rozhodnout se však v pubescentním/adolescentním věku, o co mám zájem, není zrovna nejšťastnější. Aneb jak praví jedna psychologická poučka:
„Adolescent ví, co nechce, ale neví, co chce.“
Co tedy zkusit specializaci již od základní školy? Mnohé děti se totiž často o něco zajímají – něco je baví o trochu více, než to ostatní. K rozšiřování spektra vyučovacích předmětů by docházelo postupem času.
Výše nastíněná myšlenka má samozřejmě i svá úskalí.
Třeba, že dítě bude nadané zcela jinak, než se zdálo. Řešení by mohlo
být ve „hrubší“ specializaci, která by žáčka nějak
nediskvalifikovala, pokud ho začne zajímat něco jiného; případně přestup
na specializaci jinou.
Druhým zásadním problémem je to, že by se rodiče snažili své potomky dát na specializaci podle svých přání (nenaplněných tužeb) a ne podle toho, co dítě skutečně baví či co mu jde. Mnozí žáci na gymnáziích by mohli vyprávět…
I když jsem optimista, vím, že je i plno dětí bez zájmu. Nemusely by tedy být pouze specializované obory. Byly by prostě alternativou.
Nápad samozřejmě vyvolává i další otázky. Na jejich odpovědi však není tento text určen. Článek se snaží pouze nadnést jistou ideu.
