Jak žákům znechutit biologii 13. 1. 2013 Ne 20.02
Parenchym, kolenchym, plektenchym, palisádový parenchym, floém, xylém, kambium, vijan, vidlan, šroubel, …
Byť třeba nevíte, co tato slova přesně znamenají, asi jste je někdy slyšeli. Jedná se o termíny, se kterými se seznámí (a měli by se je naučit) žáci prvního ročníku gymnázií, i jiných středních škol, v úvodních hodinách biologie. Buďme realisti. Koho tohle zaujme?
Co se snažím v tomto článku naznačit, je to, že ve výuce biologie (obzvláště v prvním ročníku, ale nejen v něm, kdy bychom měli v dětech vypěstovat pozitivní vztah v biologii a přírodě vůbec) postupuje obráceně a špatně.
Stavba rostlin a fyziologie rostlin jsou poměrně složité věci, ke kterým by se mělo dospět. Ne jimi začínat. To, že pak žáci nemají rádi kytky, není divu.
Oni se to naučí, znají palisádový parenchym, ale poznat náš národní strom, lípu srdčitou, jim dělá značné problémy (osobně vyzkoušeno).
Kolik studentů pak umí odpovědět na následující otázky (či se ty odpovědi alespoň učili)?
Proč se kytky hadinec, mydlice či kalina jmenují právě takto? Neotrávím se, pokud ochutnám bobule pámelníku (toho keře s bílými bobulemi)? Jaké chráněné rostliny rostou v okolí mého bydliště? Znám je? Mají lišejníky léčivé účinky? Případně jaké? Čím jsou zajímavé květy jírovce maďalu („kaštanu“)?
Nechci tvrdit, že se odpovědi na položené otázky ve škole nemůžete dozvědět, ale většinou už na ně, přes samé kolenchymy, nezbývá toliko času.
Kdo za to může? Alibisticky se dá napsat, že nikdo, ale popravdě všichni. Rozhodně však nechci obviňovat především učitele. Přeci jenom, jsou svázáni RVP, požadavky na přijímací zkoušky, … Pokoušet se tak o změnu je těžké a během na dlouhou trať. V neposlední řadě je také možné, že mnohým kantorům to takto vyhovuje, že já se pletu, a že momentální model je správný…
