Podílejte se i Vy na vzniku knihy, která zcela změní pohled na fyziku.

FYZIKA

Polopaticky vysvětlená fyzika

Učebnice Jak správně počítat Fyzikální bludy Návody

FYZIKÁLNÍ BLUDY

Časté mylné představy lidí o fyzice, které je potřeba vyvracet.
Některé se bohužel naučí (nejen) na základní škole.

 
Kov je studenější než dřevo.
Není. Pokud se oba materiály nacházejí na stejném místě, mají stejnou teplotu jako okolí. Při dotyku se nám však kov zdá studenější, protože rychleji odvádí teplo z naší ruky a tak ji ochlazuje.
Větrák dokáže snížit teplotu v místnosti.
Nedokáže. Rozproudí však vzduch, který nám pak odfoukává teplou vrstvičku vzduchu z povrchu našeho těla a tím nás ochlazuje.
Kosmonauti jsou v kosmické lodi na oběžné dráze ve stavu beztíže, protože v této výšce nad Zemí není gravitace (je velmi slabá).
To není pravda. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších bludů.
Kosmonauti létají ve výšce cca 400 km, a to je poměrně blízko zemského povrchu. Ve srovnání s povrchem Země je zde asi 90 % gravitace.
Na kosmonauta, i na loď, působí gravitační síla – kosmonaut i loď společně padají k Zemi. V lodi je tak pro kosmonauta stav beztíže.
A jak je možné, že nespadne i s lodí na Zemi? Ze stejného důvodu, proč nespadne Měsíc.
K pohybu tělesa je zapotřebí síla.
Není. Aby se těleso pohybovalo rovnoměrně přímočaře, nemusí na něj působit žádná síla.
Pro rovnoměrný přímočarý pohyb je dokonce podmínkou, aby výsledná síla působící na těleso
byla nulová – tedy žádná působící síla nebo výslednice všech sil rovna nula.
Viz 1. Newtonův pohybový zákon.
Tíhové zrychlení je gravitační konstanta.
tíhové zrychlení g ≈ 9,8 m ∙ s-2
gravitační konstanta G = (6,67428 ± 0,00067) ∙ 10−11 N ∙ m2 ∙ kg-2
Zde se sice jedná „pouze“ o špatné názvosloví; ale může to způsobit poměrně velkou paseku.
Po probrání Newtonova gravitačního zákona totiž mohou studenti gravitační konstantu zaměňovat za tíhové zrychlení. Tíhové zrychlení však ani konstantou být nemůže, jelikož na různých místech
na Zemi je jeho hodnota různá.
Bohužel, právě toto zavádějící označení pro tíhové zrychlení se často učí na základních školách.
Při bezvětří by šlo teoreticky pohánět malou plachetnici dopředu foukáním do plachty
(pokud by „fuk“ byl dostatečně silný).
Teoreticky by takto loďku pohánět šlo. Ale plachetnice by couvala. Při foukání se totiž naše pusa chová jako raketový motor – tvářemi vytlačujeme určitou silou vzduch.
Podle 3. Newtonova pohybového zákona se k této síle objeví stejně velká partnerská síla opačného směru – vzduch tedy působí silou, která má opačný směr, než je směr vyfukovaného vzduchu. Ten sice napne trochu plachtu, ale cestou k plachtě dojde k jeho zeslabení. Síla, která tedy působí na nás (směrem opačným, než je směr vyfukovaného vzduchu) je tedy větší, než síla vzduchu na plachtu. Jelikož my jsme spojeni s plachtenicí (sedíme na ní), poháníme ji vlastně dozadu.
Pokud kůň táhne vozík, působí na vozík větší silou než vozík na koně.
Nepůsobí. Kůň na vozík i vozík na koně na sebe působí podle
3. Newtonova pohybového zákona stejně velkými silami opačného směru.
Proč se tedy kůň táhne vozík, když jsou síly stejně velké? Neměl by kůň s vozíkem stát na místě?
To, že kůň táhne vozík, je dáno třením. Třecí síla mezi kopyty koně a zemí je větší, než třecí síla mezi koly a vozíkem. Je tedy lehčí rozpohybovat vozík, než koně. Pokud bychom koňovi navlékli kolečkové brusle, nemusel by už s vozíkem hnout ;-)
Obdobná situace je, když se dva přetahují na laně. Pokud je lano napnuté, působí oba na sebe stejnou silou (pokud jeden pouze lano drží a druhý táhne seč může, je-li lano napnuté, síly jsou stejné).
Záleží pak na třecí síle mezi nohama a podlahnou. S tím souvisí i otázka, zda se lano přetrhne pokud oba budou působit silou třeba 200 N a lano vydrží sílu 300 N.
Více v úloze o přetahování na laně  [PDF, 55 kB] .
Ve vakuu není gravitace
Je. Jak by třeba Slunce (ve vesmíru je vakuum) přitahovalo planety? A co třeba poučka z učiva o volném pádu, že ve vakuu padají všechna tělesa stejně…
Trajektorií Měsíce kolem Slunce je prodloužená cykloida.
Pokud někoho poprosíte, aby nakreslil tvar trajektorie Měsíce kolem Slunce, v drtivé většině případů dostanete tento obrázek:
špatně nakreslená trajektorie Měsíce kolem Slunce
Ve skutečnosti je však trajektorií Měsíce kolem Slunce skoro stejná elipsa, jako je trajektorie Země kolem Slunce. Pro mnohé to je šokující zjištění, ale dá se snadno dokázat. Vzhledem k obrovskému poloměru (vzdálenosti Země od Slunce), můžeme kousek pohybu Země kolem Slunce nakreslit jako úsečku. Stejný případ je povrch Země – silnice je rovná, i když Země je koule. Pohyb Měsíce je pak znázorněn na následujícím obrázku. Pokud spojíme jednotlivé polohy Měsíce, dostaneme zvlněnou elipsu. Zvlnění je ale vzhledem k obrovskému poloměru zanedbatelné – trajektoriií je tedy elipsa.
správně nakreslená trajektorie Měsíce kolem Slunce
klikněte pro zvětšení
Sekunda je to samé jako vteřina.
Není. I když se opět jedná o nazvosloví, je dobré vědět, že sekunda je základní jednotkou času a vteřina je jednotkou rovinného úhlu.
1 ° (jeden stupeň) = 60 ′ (šedesát minut) = 3600 ″ (tři tisíce šest set vteřin)

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Pomáhej s Nablou |  Nabla project

TOPlist