Kapitoly > Plicní ventilace, objemy plic
Vytisknout stránku »je proudění vzduchu do plic a z plic. Do plic dostáváme vzduch nádechem (inspirace)
a z plic dostáváme vzduchu výdechem (expirace).
Aktivní děj při kterém musíme zapojit svalstvo (bránici a pomocné nádechové svaly),
protože vzdcuh do plic nám samovolně neproudí.
Úkolem nádechu je dostat do plic a následně do krve kyslík
Pasivní děj. Vzduch se z plic dostává samovolně.
Aktivní zapojení svalstva při výdechu je například při zvýšené zátěži,
kdy potřebuje dýchat s vyšší frekvencí.
Dechová frekvence (počet nádechů za jednotku času) je u dospělého člověka průměrně 16 nádechů za minutu.
Objem vdechnutého nebo vydechnutého vzduchu při běžném dýchání — cca 0,5 l.
Objem vzduchu, který do sebe můžeme ještě „dostat“ po běžném nádechu — cca 3 l.
Objem vzduchu, který ze sebe můžeme ještě „dostat“ po běžném výdechu — cca 1 l.
Maximální objem vzduchu, který můžeme vdechnout po běžném výdechu.
Maximální objem vzduchu, který jsme schopni vydechnout, když se co nejvíce nadechneme.
Vydechneme tedy to, co jsme nadechli + ještě to, co v plicích zůstává (expirační rezervní objem) — cca 4,5 l,
ale je značně variabilní.
Inspirační kapacita = dechový objem + inspirační rezervní objem
Vitální kapacita = dechový objem + inspirační rezervní objem + expirační rezervní objem
Vitální kapacita = inspirační kapacita + expirační rezervní objem
Objem vzduchu, který zůstává stále v plicích — cca 1,5 l (u dospělého člověka).
Dostane se tam při prvních nádeších při narození.